Představte si dva zcela nezávislé objekty, v nichž se provádí pravidelné revize elektroinstalace a elektrických spotřebičů. První budova je obytný bytový dům na okraji malého města, který se nachází v běžné domovní zástavbě obklopené městským parkem, kde na všechny okolní stavby působí pouze běžné atmosférické vlivy a případně do určité omezené míry lidská obsluha, která uvádí do provozu výtah a osvětlení ve společných prostorách budovy. Druhým typem objektu je továrna pro výrobu komponentů domácích spotřebičů, kde se provozuje vstřikování termoplastů do tvarových forem a lisování a prostřihávání kovových součástek na speciálních střižných nástrojích. Zároveň je zde v provozu slévárna pro šedou litinu a slitiny mědi.
V obou objektech se provádí pravidelné revizní činnosti na elektroinstalaci a také revize elektrospotřebičů v Praze (a nejen v Praze), ale každé prostředí je jinak využíváno a namáháno, což také ovlivňuje četnost pravidelných revizí i jejich průběh. Revize se tu totiž řídí především takzvaným Protokolem o určení vnějších vlivů, který popisuje tamní prostory do detailů z hlediska jejich využívání, aby měl elektrikář pro svou práci příslušné podklady.
Do Protokolu o určení vnějších vlivů se zaznamenávají tři druhy vlivů. Do první skupiny patří vlivy prostředí, tedy například vítr, výskyt vody a vlhkosti, plísně, sluneční záření, bleskové výboje, vliv teploty ovzduší, výskyt prachu, hořlavin atd. Druhým typem vlivů je využívání objektu lidmi nebo zvířaty, zaznamenává se tu případný vliv například lidské obsluhy, což může zrovna v případě průmyslového komplexu hrát významnou roli. A posledním vlivem je vliv konstrukce budov, z jakého jsou vytvořeny materiálu, tedy jde-li kupříkladu o dřevostavbu, zděnou budovu atp. Elektrikář pak posuzuje podle těchto vlivů závažnost situace a přizpůsobuje tomu četnost a průběh revizí.
.png){kind=small}